Stěhování Čechů do Chorvatska trvalo téměř 150 let a bylo umožněno tím že obě země byly součástí habsburské monarchie Rakouska - Uherska. Od poloviny 18. až do konce 19. století se do chorvatských měst stěhovaly jednotlivě úředníci, řemeslníci, učitelé, vojáci,hudebníci, lesníci, zahradníci, do manufaktur ve vnitrozemí pak celé dělnické kolonie (např. skláři). Členové dnešní rozvětvené české krajanské menšiny v Chorvatsku jsou však většinou potomci drobných zemědělců, kteří získaly od zchudlé chorvatské šlechty v západní Slavonii zanedbané pozemky a znovu je zúrodnili.
Z vesnic, které byly založeny českými kolonisty pod rakouskou vojenskou správou v takzvané Vojenské hranici, zůstalo české obyvatelstvo jenom v Ivanově Sele, kterému se dodnes říká „Pémie“.
Podle posledního soupisu obyvatel v roce 1991 se k české národnosti v Chorvatsku hlásilo přes 13.000 osob.
Češi v Chorvatsku nejsou sice nejpočetnější, ale pravděpodobně jsou nejorganizovanější českou komunitou ve světě - toto uznání nejednou zaznělo z úst členů významných delegací České republiky, které v posledních letech navštívily Daruvar a jeho krajanské okolí...
Českou a slovenskou menšinu v Chorvatském státním sněmu zastupuje jeden
poslanec přímo volený občany na české a slovenské hlasovací listině.
Víte, že…
Češi patřili mezi první organizované turisty na Jadranu. Už roku 1900 měli čeští učitelé na ostrově Rab svůj útulek, kolonii Komenského. O rok později založila Marie Stejskalová z Brna v Crikvenici dětskou kolonii, která tam působila až do roku 1948.
Meteorologický sloup na Zrinjevci postavil v roce 1861 profesor fyziky a matematiky, správce Meteorologické stanice v Záhřebu Čech Ivan Stožír.
Když bylo za přispění záhřebského arcibiskupa Haulika v Križevcích v roce 1860 založeno Zemědělsko - lesnické učiliště, většinu jeho prvních profesorů tvořili Češi.
V Chorvatském národním divadle v Záhřebu působilo během 19. a 20. století mnoho vynikajících českých umělců: Arnošt Grund, Amand Alliger, Nina Vávrová - Bachová, Marie Růžičková - Strozziová a další.
Předkové Augusta Šenoy, Ivana Zajce, Vjenceslava Nováka, Milutina Cihlara - Nehajeva, herecké rodiny Freudenreichových se přistěhovali do Chorvatska z českých zemí.
Roku 1921 byla v Daruvaru založena Československá banka. Zanedlouho měla 3 filiálky, 1 expozituru a 11 zastupitelství. Úspěšně pracovala a řádně vyplácela vklady až do druhé světové války.